NANOTECHNOLOGIE Z ČESKA DOBÝVAJÍ SVĚT

Dne 28.11.2019 vyšel v deníku PRÁVO zajímavý článek o našich nano nátěrech, ale i o dalších vynálezech českých vědců z oblasti nanotechnologií, které jsou již hojně užívány v praxi.

Text článku:

Právo – 28.11.2019
rubrika: Trhy & ekonomika – strana: 25 – autor: JakubSvoboda

Česko už řadu let patří ke světové špičce v aplikacích nanotechnologií v průmyslu i spotřebním zboží. A české nanotechnologické patenty si získávají ve světě stále větší věhlas. Ten začal budovat před 15 lety tým Technické univerzity v Liberci pod vedením Oldřicha Jirsáka, který vyvinul unikátní technologii umožňující průmyslovou výrobu netkaných textilií tvořených nanovlákny, tj. vlákny o průměru 20 až 500 nanometrů. Nanometr je jedna miliardtina metru.
Tyto materiály se využívají v mnoha odvětvích, od zdravotnictví přes automobilový průmysl, energetiku, stavebnictví, kosmetiku až po ochranu životního prostředí. Od roku 2005 tuto libereckou technologii Nanospider prodávala jako první na světě česká firma Elmarco.
Díky nanovláknům vznikly v ČR unikátní produkty. Třeba společnost Contipro z Dolní Dobrouče přišla s inovativními nanovlákny kyseliny hyaluronové obohacenými o další aktivní látky. Tato nanovlákna dokážou pleti dodat řádově vyšší množství látek proti stárnutí, než umí běžné produkty. Navíc jsou bezpečnější, protože neobsahují žádné konzervanty, stabilizátory, barviva ani parfémy. České nanotechnologie také ulehčují život alergikům v podobě protiroztočových lůžkovin s nanovlákennou membránou. Otvory v nanotextilii jsou totiž tak malé, že jimi neprojde ani roztoč, ani jeho alergen. Domažlická firma nanoSPACE představila tento koncept už před šesti lety jako první na světě.
Pardubická firma Nanopharma s vývojem v Praze a Liberci zase umí pomocí nanovláken vyrábět náhradní lidské tkáně. „Nanotechnologie dnes můžeme potkat ve všech průmyslových odvětvích – například u filtrace vzduchu v průmyslu, filtrace vody v bazénech, v kosmetice, antibakteriálním oblečení či lékařských náplastech, při ochraně dokumentů proti padělání nebo u svítidel s nanooptikou,“ řekl Právu předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs.

Samočisticí nátěry zlepšují i ovzduší

Světovým unikátem jsou i nanotechnologické samočisticí nátěry, které vynalezl český vědec Jan Procházka. Chrání povrchy budov včetně historických památek, jako je maják u Toronta, a přispívají k ochraně ovzduší již v několika evropských metropolích i na letišti v Las Vegas.
Funkce těchto samočisticích nátěrů jsou založeny na čistém a ekologicky šetrném fyzikálním způsobu – fotokatalýze. Ta dokáže odstraňovat exhalace, pachy a škodlivé mikročástice ze vzduchu, pracuje bez chemických látek a jedna aplikace vydrží mnoho let. Vedle toho čistí a chrání povrchy stěn nejen na budovách, ale i v interiérech. Společnost FN-NANO, která Procházkovy nátěry prodává, je propaguje po světě ve spolupráci s několika českými velvyslanectvími, konkrétně v Londýně, Budapešti či ve Washingtonu. V britské metropoli loni svým fotokatalytickým nanonátěrem ošetřila stěnu na zahradě velvyslanectví. Ta díky tomu nejen zůstane mnoho let jasně bílá, ale ve znečištěném ovzduší centrálního Londýna dokáže s využitím slunečního UV záření i kompenzovat negativní dopady oxidů dusíku a emisí z provozu deseti osobních aut s dieselovým motorem.
Technologie FN-NANO dokáže odstraňovat skleníkové plyny a emise oxidů dusíku či benzo(a)pyrenu a dalších toxických látek v ovzduší s tak vysokou účinností, kterou nemá na světovém trhu žádný jiný produkt. Vzduch od škodlivých látek čistí už přes pět let také na protihlukové stěně na pražském Barrandově. „Tato stěna nejen že zůstává stále čistá, ale také dokáže efektivně čistit vzduch od zplodin výfukových plynů a dalších jedovatých látek v ovzduší. Protihluková bariéra je v těsné blízkosti velmi rušné křižovatky, kde denně projede zhruba 30 tisíc automobilů,“ sdělila Právu obchodní ředitelka firmy Blanka Zajíčková.
Nátěr podle ní ani po pěti letech neztrácí svoji čisticí schopnost a účinnost, není opotřebovaný a lze přesně změřit, kolik nebezpečných látek dokáže ze vzduchu odstranit. „Vědci spočítali, že stěna vyčistí denně tolik vzduchu, kolik spotřebuje 200 lidí za celý rok. Zlikviduje výfukové zplodiny z 28 aut s dieselovým motorem, která celkově ročně najedou zhruba 700 000 km,“ dodala Zajíčková.
Podle jednatele Pavla Šefl a tato nátěrová technologie také snižuje tepelné zatížení prostředí. Nanotechnologické samočisticí nátěry z Česka se stále více používají i ve zdravotnických zařízeních nebo například i v interiérech hotelů, kde plní funkci čističky vzduchu. V americkém Las Vegas zase čistí prostory tamního letiště od zplodin z leteckých motorů.

Lídr v nanooptice

Mezi úspěšné firmy patří i společnost IQ Structures z Řeže u Prahy, která je první a dosud jedinou nanotechnologickou firmou na světě, která zvládla vývoj a výrobu nanooptiky. Letos získala mezinárodní ocenění i za svůj těžko padělatelný holografický proužek na bankovky.
Na podporu nanotechnologií vznikají v Česku nová vědecká pracoviště. V Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského se tento měsíc otevřely nové laboratoře pro špičkový výzkum chemické nanokatalýzy s možným využitím v průmyslu a v ochraně životního prostředí.

Tyto technologie dnes můžeme potkat ve všech průmyslových odvětvích Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR

Foto autor| Foto Profimedia.cz
Foto popis| Český samočisticí nanonátěr chrání před špínou a mikroorganismy i významnou historickou památku u Toronta, maják Port Credit ve městě Mississauga. Nová ekofasáda navíc ročně vyčistí přes 500 milionů kubíků vzduchu.